Objevování nových revírů


foto

Objevování nových revírů

Kaprařů přibývá jako hub po dešti, ale dobrých revírů nepřibývá. Navíc na českých svazových vodách nejsou tak ideální a příznivé podmínky pro kapraření jako v zahraničí. Je omezena doba lovu, počet prutů, bivakování atd. Dalším důležitým faktorem je počet velkých kaprů. Na rozdíl od našich revírů je v západních zemích většinou více velkých kaprů, a to hlavně z důvodu, že tam kapři neslouží jako součást jídelníčku. To společně s jiným typem hospodaření znamená, že tam kapři mohou dorůst do větších rozměrů, než v našich vodách. Nepříjemným faktem je, že stále rostoucí množství kaprařů se soustřeďuje na známé vody, které jsou často zmi?ované v časopisech a díky tomu pak čelí nájezdům velkého množství rybářů. Způsobuje to fakt, že většina lidí vyhledává revíry, kde je jisté, že se tam velcí kapři vyskytují a zcela opustili myšlenku na hledání nového revíru, kde se zatím buď vůbec nechytá nebo jen velmi málo, protože ten či onen revír zná pouze několik místních rybářů.

Já se poslední dva roky vždy několik výprav do roka věnuji hledání nových vod a v současné době mám vytipováno několik slibných míst, kterým věřím, že mi v budoucnu přinesou několik skvělých úlovků. Pokusím se vám nyní přiblížit, jakým systémem jsem postupoval při hledání a testování nových vod a popíši v krátkosti i výpravy na tato místa.

1) Autem nepřístupná přírodní jezera

Výpravu na jedno takové jezero jsem plánoval delší dobu, ale zrazoval mě problematický přístup k vodě. Pomocí satelitní mapy na internetu jsem našel velmi špatnou příjezdovou cestu. Pro průzkumnou výpravu jsem si vybral jarní období, které bývá dobré pro chytání velkých kaprů. Na jezeře, které mělo okolo 200 ha, byla pouze tři místa, ze kterých by se dalo tak nějak chytat. Po příjezdu jsem zjistil, že k jezeru se sice jakž takž dojet dá, ale pouze terénním autem, navíc přes tři zákazy vjezdu. Jako nejlepší variantu se jevilo přijet k jezeru v noci, rychle vyložit auto, odjet zpět a zaparkovat za poslední zákaz. Tak jsem to také udělal a od zaparkovaného auta šel svižnou chůzí asi 40 minut ke svým věcem, které zatím ležely na břehu. Poté následovalo nafouknutí člunu, naložení všech věcí a přesun lodí směrem k přítoku. Místo, kde jsem se rozhodl lovit, bylo plné bahna a při každém kroku se třásla zem, což znamenalo, že se jedná o jakýsi plovoucí poloostrov. Jezero bylo silně zabahněné a plné vodních rostlin.

                                       

Po několika dnech přišly první záběry a hodně ryb jsem ztratil ve stulíkách. Na protějším břehu jsem našel jedno tvrdé místo, a tak jsem ho zakrmil s tím, že tam příští den zavezu jeden prut. Následující ráno jsem dovezl prut na toto velmi vzdálené místo, ale při zpáteční cestě mi došel vlasec na navijáku asi 100 m od břehu. Naštěstí jsem měl v lodi náhradní cívku s vlascem. Navázal jsem ho a pokračoval směrem ke svému lovišti. Po návratu jsem ještě odmotal asi 10 m a konec připevnil na cívku navijáku. Ihned první noc přišel na tento prut záběr. Vzhledem k obrovské vzdálenosti jsem jen těžko mohl odhadnout velikost kapra, a proto jsem vyrazil do tmy za rybou, která byla ode mne vzdálena zhruba 700 m. Jak jsem se pomalu blížil k rybě, postupně se cívka navijáku plnila vlascem. Ten pak z navijáku spadl a vytvořil velký chuchvalec, takže se nedalo vůbec navíjet. Vzal jsem tedy vlasec do rukou a pomalu ručkoval směrem ke kaprovi. Popisovat souboj s velmi bojovným a silným kaprem se šokovkou v ruce, lze jen velmi těžko. Měl jsem pořezáno několik prstů. Byl to určitě zajímavý zážitek, protože sílu kapra necítíte přes prut, ale vnímáte ho přímo svými prsty, což celý zážitek umoc?uje. Vše na konec dopadlo dobře a rybu se mi podařilo zdolat. Jednalo se o mého vůbec nejdelšího kapra. Měřil 112 cm, ale vážil „pouze“ 15,80 kg. Poté následovalo ještě několik kaprů, ale vždy podobných genetických parametrů, takže jsem usoudil, že toto jezero nebude to pravé pro čekání na vysněného obra a zatím jsem ho vyřadil z míst, kam bych rád v budoucnu jezdil.

2) Rekreací zatížená jezera 

Další možností jsou jezera, která jsou silně zatížena rekreací, a tak se na nich v podstatě chytat nedá, protože kolem dokola jsou pouze soukromé pozemky, na nich pak hotely, penziony či kempy. Dá se tam tedy rybařit pouze mimo sezonu a navíc po dohodě s majitelem pozemku.

                                                

Jedno takové jezero jsem si vytipoval a zbývalo jen najít nějaký penzion, jehož majitel by mě nechal postavit na jeho pozemku bivak a umožnil mi chytání. Vše se na konec povedlo a já vyrazil na jeden týden zkusit něco jiného. Po příjezdu jsem zjistil, že i když má jezero téměř 1000 ha, rybařit se zde dá opravdu pouze ze soukromých pozemků, protože jiné tu ani nejsou. Štěstí bylo, že sezona již skončila a vyskytovalo se tu jen velmi málo lidí. Rybařit zde v plné sezoně by bylo stejné jako chytat na koupališti.

Záběry začaly krátce po zakrmení a to poměrně v hojném počtu, 5 – 7 kaprů za noc. Všechny ryby však měly maximálně 10 kg. Jedinou výjimkou byl 15 kg šupináč. Všechny ryby byly pěkně stavěné, takže předpokládám, že se sem ještě v budoucnu vrátím, protože věřím, že se tu může vyskytovat i nějaký větší kapr. Výprava na toto místo je však možná pouze po sezoně, jinak se tu opravdu chytat nedá.  

3) Bezejmenné pískovny podél řek

To je třetí možnost a asi největší neznámá. Takových pískoven podél řek jsou opravdu stovky a velcí kapři v nich mohou být. Samozřejmě ale i ti menší. V těchto pískovnách často žijí naplavení kapři, kteří se tam dostali z řek při velké jarní vodě a již zde zůstali a dorostli obřích rozměrů, často okolo 30 kg. Tady pak záleží pouze na vaší intuici a nebo štěstí při výběru té správné lokality z toho obrovského množství. Informace o těchto vodách nejsou téměř žádné, protože na nich kapry skoro nikdo nechytá.

Můj tip padl na jednu silně zarostlou pískovnu, která se jevila jako nadějná, a tak jsem se rozhodl na týden ji vyzkoušet. Týden není příliš dlouhá doba, protože se vám může stát, že i na vodě, kde plavou 30 kg kapři, nechytíte vůbec nic a už se sem pak nevrátíte, což je samozřejmě chyba. Při rybaření na této vodě jsem zjistil, že zhruba 80% plochy tvoří velmi husté traviny, takže bylo zapotřebí najít čistá místa, kam bych mohl umístit montáže.

Hned druhou noc přišel záběr, ale kapr se v hustých travinách vypnul. Místo něho jsem zdolal asi 20 kg trávy. Druhý záběr už vypadal lépe a u lodi se objevil kapr okolo 12 kg. Vypnul jsem ho hned ve vodě a znovu se snažil umístit montáž mezi vodní trávy. Další noc přišel opět razantní záběr a hned bylo vidět, že se jedná o silnou rybu. Zhruba po dvaceti minutovém souboji, kdy se mi podařilo kapra třikrát vyprostit z vodních travin, se konečně ryba položila na bok vedle lodi. Na první pohled bylo jasné, že atakuje hranici 25 kg. Bohužel však následoval ještě jeden výpad do travin a kapr se vypnul. V tu chvíli bych nejraději hodil prut i s podběrákem do vody a šel někam na panáka. Bohužel ale tohle ke kaprařině patří, a tak mi nezbylo nic jiného, než doufat, že to příště dopadne lépe a alespo? jsem měl důvod se sem ještě vrátit. Malou útěchou byl pak další pěkně stavěný šupináč. I když jsem na této pískovně rybařil pouze týden, jsem si jist, že tu velcí kapři žijí a rozhodně se na tuto vodu ještě vrátím...

                                     

Pokud se dáte na cestu hledání nových neznámých revírů, může se vám stát, že během několika let nenajdete vůbec nic a budete pouze marnit čas. Ale možná jednou naleznete místo, kde budou žít opravdové skvosty a úspěch pak bude o to cennější.




zpět

E-mail: jetfish@jetfish.cz